Funkční testování vs nefunkční testování

Ať už se jedná o vývoj softwaru, aplikací nebo webových stránek, úloha testování softwaru má zásadní význam pro dosažení bezproblémového a bezproblémového fungování produktů. Je to proces, který kontroluje kvalitu produktu a zjišťuje, zda vyvinutý software nebo aplikace splňuje stanovené požadavky, či nikoli. Kromě kvality může testování také odstranit většinu chyb a chyb ze softwaru.

Softwarové testování je klasifikováno hlavně jako funkční testování a nefunkční testování, které má zřetelné výhody, výhody a vlastnosti.

Funkční testování

  • Funkční testování ověří „funkčnost“ testovaného softwaru nebo aplikace. Zajišťuje, aby každá funkce produktu fungovala v souladu se specifikací požadavku. Při tomto typu testování je software testován na reálné prostředí a netýká se zdrojového kódu softwaru nebo aplikace. Funkční testování prováděné k popisu chování a provádění softwarového systému.
  • Před provedením nefunkčního testu je důležité provést funkční testování pro efektivní pochopení toho, jak systém vykonává svou funkci. „Funkčnost“ softwaru nebo aplikace se testuje na základě správného zadání a porovnáním skutečných výsledků s očekávanými výsledky. Být automatizovaný nebo manuální, zahrnuje testování API, databáze, uživatelského rozhraní a funkčnosti produktu.

Nefunkční testování

  • Nefunkční testování ověřuje nefunkční aspekty, jako je použitelnost, spolehlivost, výkon softwaru nebo aplikace. Zaměřuje se na všechny aspekty, které nejsou předmětem funkčního testování. Pokud produkt běží podle očekávání zákazníka a je za jakýchkoli okolností efektivní, považuje se za spolehlivý produkt. Nefunkční testování se provádí pod těmito parametry zákaznické zkušenosti. Je to klíčový faktor při uspokojování očekávání klienta. Protože není možné provádět nefunkční testování ručně, při tomto typu testování se používají některé speciální automatizované nástroje.

Srovnání hlava-hlava mezi funkčním a nefunkčním testováním

Níže je uvedeno 10 největších rozdílů mezi funkčním testováním a nefunkčním testováním.

Klíčové rozdíly mezi funkčním a nefunkčním testováním

Pojďme diskutovat o některých hlavních rozdílech mezi funkčním testováním a nefunkčním testováním:

  1. Motiv:

Cíle, pro které se každý z nich používá, jsou velmi odlišné. Funkční testování se používá k ověření, že požadavky a požadavky, které má systém splňovat, jsou správně splněny. Používá se pro kontrolu, zda softwarová aplikace nemá žádné chyby a pomůcky při rozhodování o jejím uvolnění a propagaci. Naopak cílem nefunkčního testování je zjistit, zda aplikace funguje podle očekávání zákazníka, a to zkoumáním uživatelské zkušenosti. Přitom se také posuzuje doba odezvy na provedení úkolů nebo na žádost zákazníka.

  1. Techniky testování / dílčí testy:

Funkční a nefunkční aspekty softwaru jsou kontrolovány provedením různých testů. V rámci funkčního testování provedené dílčí testy zahrnují testování jednotky na kontrolu chyb a chyb od počáteční fáze vývoje aplikace, kouřový a zdravý test pro zajištění toho, aby software fungoval podle daných specifikací, test na bílém poli pro kontrolu kódu, test black-box spuštěním testovacích případů v systému, test integrace pro ověření, že všechny komponenty interagují tak, jak se očekává, že spolu budou, atd. Zatímco u nefunkčního testování se kontroluje provedením testu kvality, zátěžový test na chování za normálních i extrémních podmínek, test kompatibility, test konfigurace, test stresu na kontrolu jeho limitů, test bezpečnosti, test škálovatelnosti, test obnovy ke kontrole trvání zotavení v případě poruchy nebo havárie a další . Obvykle se provádějí dílčí testy, ale mohou se v jednotlivých systémech lišit.

  1. Kritéria pro testování:

Existuje několik kritérií, na jejichž základě se hodnotí funkční a nefunkční testování. Pro funkčnost existují kladné i záporné parametry. Funkční testy se provádějí pomocí ručních a automatizovaných nástrojů. Testery dodávají do aplikace platné a neplatné vstupy a sledují, zda se očekávané výstupy splňují. Neplatné vstupy pomáhají porozumět výkonu systému v neočekávaných situacích. Po kontrole, zda systém dává požadované výstupy nebo ne, je funkční test považován za úspěšný nebo neúspěšný. To se velmi liší od parametrů, které je třeba vzít v úvahu při provádění nefunkčního testování.

  1. Chyby, chyby a vady :

Funkční testování zahrnuje posouzení funkčnosti a funkcí. Pokud je systém infiltrován chybami nebo defekty, je to měřitelně ovlivněno. V životním cyklu vývoje softwaru je software zkontrolován na tyto hodnoty v každém kroku funkčního testování. Při testování systému na nefunkční požadavky však není třeba testovat chyby, chyby nebo chyby. Chování systému za několika různých podmínek, doba odezvy a uživatelská zkušenost jsou analyzovány při nefunkčním testování.

Porovnávací tabulka funkčních testů vs. nefunkčních testů

Pojďme diskutovat o největších rozdílech mezi funkčním testováním a nefunkčním testováním.

Parametr Funkční testování Nefunkční testování
ObjektivníOvěření softwarových akcí.Ověřte výkon
PoužíváníOvěří chování aplikaceOvěřuje výkon aplikace.
ProvedeníProvedeno před nefunkčním testovánímProvádí se po nefunkčním testování
PožadavekSnadno definovatelné funkční požadavkyJe obtížné definovat požadavky na nefunkční testování
Zaostřovací polePožadavky klientaOčekávání klienta
Ruční testovánísnadné provedeníObtížné provedení
Požadavkyfunkční specifikaceSpecifikace výkonu
Příklad zkušebního případuZkontrolujte funkčnost přihlášení

Kontrola počtu lidí, kteří se mohou současně přihlásit do softwaru.
FunkčnostPopište, co software děláPopište, jak produkt funguje
Typy zkoušekPříklady funkčních testovacích typů

Interoperabilita

Testování kouře

Globalizace

Přijetí uživatele

Testování jednotek

Regresní testování

Integrační testování

Lokalizace

Příklady nefunkčních typů testování

Testování výkonu

Testování přenosnosti

Testování shody

Škálovatelnost

Testování použitelnosti

Zátěžové testování

Zátěžové testování

Testování objemu

Testování obnovy po havárii

Závěr

Prostřednictvím tohoto článku jsme prozkoumali a pochopili, co je funkční a nefunkční testování. Když se podíváme na srovnání a rozdíly mezi funkčními a nefunkčními zkouškami, rozumí se, že jsou nápadně rozlišovací, ale stejně důležité. Existují různé způsoby a strategie pro provádění obou. Je důležité předem poskytnout požadavky a specifikace systému a očekávání klientů, aby testeři mohli tyto testy snadno provádět. Před spuštěním softwaru je nutné prověřit, zda správně splňuje funkční i nefunkční potřeby.

Doporučené články

Toto byl průvodce funkčním testováním vs. nefunkčním testováním. Zde diskutujeme také funkční rozdíly vs. nefunkční testování klíčových rozdílů s infografikou a srovnávací tabulkou. Další informace naleznete také v dalších navrhovaných článcích -

  1. Primavera vs MS-Project
  2. SDLC vs STLC - nejvyšší rozdíl
  3. Kariéra v testování softwaru
  4. Agilní vs. vodopádový projektový management
  5. Životní cyklus a testování regenerace

Kategorie: