Příkazy FTP - Šest různých typů příkazů FTP

Obsah:

Anonim

Úvod do FTP příkazu

FTP znamená File Transfer Protocol. Odpovědností FTP je převést soubor z jednoho umístění do druhého. Pro transformaci souboru FTP používá služby TCP. Používá dvě připojení TCP, tj. Řídicí připojení a datové připojení. Jak řídicí připojení, tak datové připojení používají známý port 21 respektive známý port 20. V tomto článku probereme různé FTP příkazy.

Zpracování příkazů v FTP

Pro komunikaci klient posílá příkazy serveru a na oplátku server odešle odpověď klientovi. Příkazy odesílané ze strany klienta jsou ve formě znakové sady ASCII.

FTP příkazy

Příkazy FTP lze rozdělit do následujících šesti skupin.

  1. Přístup k příkazům
  2. Příkazy pro správu souborů
  3. Příkazy formátování dat
  4. Příkazy definující port
  5. Příkazy pro přenos souborů
  6. Různé příkazy

pojďme diskutovat tyto příkazy jeden po druhém

1.Příkazy vstupu:

Uživatel může tyto příkazy použít pro přístup ke vzdálenému systému.

Níže je uveden seznam přístupových příkazů

  • USER : Tento příkaz se používá k poskytnutí informací o uživateli. Trvá jeden argument, tj. ID uživatele.
  • PASS : Tento příkaz se používá k nastavení hesla uživatele nebo pomocí tohoto uživatele se může přihlásit do systému. Vyžaduje jeden argument, tj. Uživatelské heslo.
  • ACCT : Poskytuje informace o uživatelském účtu. Vyžaduje jeden argument, tj. Název účtu
  • QUIT : K odhlášení ze systému se používá tento příkaz.
  • ABOR : Přeruší předchozí příkaz.
  • REIN : Používá se k inicializaci systému.

2. Příkazy pro správu souborů:

Uživatelé mohou pomocí těchto příkazů přistupovat k systému souborů přítomnému ve vzdáleném systému. Umožňuje uživateli vytvořit nový adresář, mazat soubory, procházet adresáře atd

Níže je uveden seznam příkazů pro správu souborů

  • CWD : Tento příkaz se používá k přepínání z jednoho adresáře do druhého. Vezme jeden argument, tj. Název adresáře.
  • CDUP : Používá se k přepnutí do nadřazeného adresáře.
  • DELE : Používá se k odstranění souboru z adresáře. Vezme jeden argument, tj. Název souboru.
  • LIST : Poskytne seznam všech souborů přítomných v zadaném adresáři. Vezme jeden argument, tj. Název adresáře.
  • NLIST : Poskytne seznam souborů bez jejich atributů přítomných v zadaném adresáři. Vezme jeden argument, tj. Název adresáře.
  • MKD : Tento příkaz se používá k vytvoření nového adresáře. Vezme jeden argument, tj. Název adresáře
  • RMD : Tento příkaz se používá k odstranění adresáře. Vezme jeden argument, tj. Název adresáře.
  • PWD : Zobrazí název aktuálního adresáře.
  • RNTO : Používá se k přejmenování souboru. Vyžaduje jeden argument, tj. Nový název souboru
  • SMNT : Používá se pro připojení souborového systému. To trvá jeden argument, tj. Název systému souborů.
  • RNFR : Používá se k identifikaci souboru, který je třeba přejmenovat. Vyžaduje jeden argument, tj. Starý název souboru.

3. Příkazy pro formátování dat:

pro definování datových atributů byly tyto příkazy použity. Definuje atributy dat, jako je typ souboru, struktura dat a režimy přenosu.

  • TYPE : Definuje typ souboru. Definování typu souboru trvá pět argumentů. A pro ASCII, E pro EBCDIC, I pro obraz, N pro netisk a T pro telnet.
  • STRU : Definuje organizaci dat. Vyžaduje to tři argumenty. F pro soubor, R pro záznam a P pro stránku.
  • MODE : Tento příkaz se používá k definování režimu přenosu souboru. Vyžaduje to tři argumenty. S pro proud, B pro blok a C pro komprimovaný.

4. Příkazy definující port:

Používá se pro definování čísla portu pro připojení na straně klienta. Číslo portu lze přiřadit jedním z následujících způsobů

  1. Klient si může pomocí příkazu PORT vybrat číslo dočasného portu a poté jej odeslat na server pomocí pasivního otevření. Po obdržení čísla efemérního portu vytvoří sever aktivní otevření.
  2. Klient použije příkaz PASV a řekne serveru, aby vybral libovolné číslo portu. Server provede pasivní otevření tohoto čísla portu a odešle toto číslo portu klientovi. Po obdržení čísla portu ze serveru vydá klient aktivní číslo otevřené pro dané číslo portu.

Níže je uveden seznam příkazů definujících port

  • PORT : Tento příkaz umožňuje klientovi zvolit číslo portu. Vyžaduje jeden argument, tj. Šestimístný identifikátor.
  • PASV : Tento příkaz umožní serveru zvolit číslo portu.

5. Příkazy pro přenos souborů:

Pro přenos souborů se tyto příkazy používají. Tyto příkazy mají jeden argument, tj. Název souboru.

Níže je uveden seznam příkazů pro přenos souborů

  • RETR : Tento příkaz používá klient k načtení souborů ze serveru.
  • STOR : Tento příkaz používá klient k ukládání souborů na server.
  • APPE : Je podobný příkazu STOR, ale pokud existuje soubor, musí k němu být připojena data.
  • STOU : Je také podobný příkazu STOR, ale každý název souboru by měl být v adresáři jedinečný.
  • ALLO : Tento příkaz slouží k přidělení úložného prostoru pro soubory na serveru.
  • STAT : Tento příkaz zobrazí stav zadaných souborů.
  • REST : Tento příkaz umístí značku souboru na určené datové body.

6. Různé příkazy:

Tyto příkazy se používají pro doručování informací uživateli FTP na straně klienta.

Níže je uveden seznam různých příkazů.

  • NÁPOVĚDA : Tento příkaz zobrazí informace o serveru.
  • NOOP : Tento příkaz se používá ke kontrole, zda je server naživu nebo ne.
  • SITE : Tento příkaz specifikuje konkrétní příkazy. Trvá jeden argument, tj. Příkazy.
  • SYST : Tento příkaz zobrazí informace o operačním systému používaném serverem.

Doporučené články

Toto byl průvodce příkazy FTP. Zde jsme diskutovali základní pojmy a různé typy příkazů FTP. Další informace naleznete také v následujících článcích -

  1. Příkazy PowerShell
  2. Příkazy Perl
  3. Co jsou síťové protokoly
  4. Příkazy Bootstrap
  5. FTP vs TFTP (s infografiky)
  6. Průvodce seznamem unixových příkazů shellu